Dřevokazný hmyz
Tesaříci, červotoči, kůrovci, pilořitky a hrbohlavci
Dřevokazný hmyz napadá buď živé dřevo (rostoucí stromy) nebo dřevo uskladněné případně i dřevo zpracované. Většina druhů dřevokazného hmyzu (larev) využívá dřevo jako potravu, jiným slouží jako prostředí pro růst a vývoj larev. Dřevokazný hmyz se dělí do více čeledí, z nichž pro zabudované dřevěné konstrukce ve stavbách představují největší nebezpečí červotoči a tesařííci. Ostatní uvedené čeledi napadají především živé nebo uskladněné- vesměs neodkorněné dřevo. Dřevokazný hmyz má podstatně nižší nároky na vlhkost dřeva než dřevokazné houby. Pro Napadení dřevokazným hmyzem postačuje vlhkost dřeva 10-12%.
Kůrovci (Scolytidae)
Zástupci této čeledi brouků jsou úzce vázáni na živé dřevo. Jejich larvy se vyvíjejí v kmenech a větvích různých druhů dřevin. Velikost našich druhů kůrovců se pohybuje mezí 1-8 mm. Tělo je válcovité, oválné, nebo krátce oválné. Barva těla je obvykle tmavohnědá, černohnědá nebo černošedá. Larvy kůrovců jsou většinou bílé, u některých druhů slabě narůžovělé. Na hlavě je patrný pár krátkých, ale silných kusadel, tykadla jsou složena zjediného krátkého článku. Vývojový cyklus larev trvá v průměru dva měsíce. Larvy během svého vývoje vykusují pod kůrou chodbičky, které jsou pro každý druh typické a stálé, takže většina druhů se dá určit podle požerků.
Pilořitky (Siricoidea)
Tvar těla dospělých brouků pilořitky je válcovitý. Samička má hlavu a hruď převážně černě zbarvenou, zadeček je žlutavý, jen prostřední články jsou fialově černé. Tělo je zakončeno poměrně dlouhým kladélkem. Samička měří 25-45 mm. Sameček je menší a štíhlejší, měří 10-30 mm. Je převážně černě zbarvený. Larvy jsou válcovité, bělavě zbarvené vyvíjejí se z vajíček, které samičky kladou především pod kůru čerstvě poražených neodkorněných kmenů nebo do poraněných stromů. Larvy nejprve hlodají v měkkém letním dřevě, potom pronikají dovnitř kmene. Později se chodby opět vracejí k povrchu a jsou zakončeny kukelnou kolébkou. Vývoj larev trvá 2-3 roky. Výletové otvory dospělých brouků jsou kruhovité a velké 4-5 mm v průměru.
Hrbohlavci (Lyctidae)
Brouci hrbohlavci jsou 3-5 mm velcí, hnědě zbarveni, tvar těla je podlouhlý. Napadají poraněné stromy a neodzrněné čerstvě poražené dřevo, ale i dřevo zabudované. Škodí především na dubovém dřevě. Larvy vyhlodávají ve dřevě tenké chodbičky, a to převážně v běli. Nejznámějším zástupcem je hrbohlav parketoý (Lyctus linearis).
Škůdci dřeva na stavbách, v dřevěných konstrukcích, nábytku a muzejních exponátech
Červotoč (Anobiidae)
Červotoči mají protáhlé válcovité méně často oválné, svrchu zploštělé tělo. Jsou to brouci menších nebo středních rozměru. Tykadla mají 8-11 článková, pilovitá, hřebenitá. Barvení těla je nejčastěji tmavohnědé nebo načervenalé. Larvy jsou bílé srpovitě ohnuté. Téměř všichni červotoči, kteří škodí na dřevě se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty na několik desítek druhů. Nejčastěji se vyskytují a největší škody způsobují dva druhy červotoč proužkovaný a červotoč umrlčí.
Červotoč proužkovaný (Anobium punctatum)
Napadá především jehličnaté dřevo, méně listnaté. Dospělí brouci jsou velcí 3-4 mm. Tělo je válcovité, přední část štítu překrývá hlavu natolik, že je málo znatelná. Je jednobarevně hnědý až černý, pouze nohy a tykadla jsou poněkud světlejší. Krovky jsou protáhlé je na nich 10 tečkovaných rýh, odtud pochází jejich název. Vyskytuje se především v obytných budovách, ale žije i ve volné přírodě. Dospělí brouci vyletují ze dřeva v červnu a červenci. Žijí pouze krátkou dobu (1-4 a týdny) a po celou dobu života nepřijímají potravu. Po oplození naklade samička vajíčka do trhlin a skulin dřeva (na drsnější plochy), a to většinou do dřeva, kde se vylíhly předchozí generace. Larvy se vylíhnou po 12-20 dnech, zavrtávají se do dřeva a hlodají chodbičky, které jsou převážně orientovány podél vláken. Chodbičky za sebou larvy pevně ucpávají výkaly smíchanými s dřevěnými drtinkami. Larva se po dokončenví vývoje zakuklí v blízkosti vnější plochy dřeva, těsně pod povrchem. Výletové otvory dospělých brouků jsou typicky kruhovité o průměru (1'5 - 2) mn. Vývojový cyklus trvá od 6 měsíců až do dvou let v závislosti na teplotě, vlhkosti a druhu dřeva. Poškození červotočem vede často k úplnému zničení předmětu nebo dřevěné konstrukce, ve velkém množství larválních chodeb se dřevo proměňuje v prachovitou drť nazývanou červotočinu. Je to způsobeno hlavně tím, že se ve dřevě vyvíjí celá řada generací. Aktivní napadení červotočem (tzn., že hmyz je ve dřevě přítomen)se projevuje přítomností žlutých sypkých pilinek v chodbičkách larev i pod výletovými otvory ve dřevě. Přítomnost červotoče se pozná také podle zvuku, který připomíná jemný tikot hodinek. Naproti tomu při starším neaktivním napadení je požerek larev zbarven okrově až dohněda a je celistvější nebo plně slepený.
Červotoč umrlčí (Anobium pertinax)
Dospělí brouci jsou poněkud větší než červotoč proužkovaný (4-5) mm. Celé tělo je černohnědé, na štítu jsou zřetelné zlatožluté skvrnky. Jinak se červotoč umrlčí podobá červotoči proužkovanému. Dospělí brouci vyletují ze dřeva především v květnu a červnu. Vývoj larev je podobný jako u červotoče proužkovaného, trvá však déle – nejčastěji 2-3 roky v závislosti na teplotě, vlhkosti a druhu dřeva. Výletové otvory dospělých brouků jsou rovněž kruhovité, ale větší než u červotoče Proužkovaného průměr 2,5-3 mm. Červotoč umrlčí napadá dřevo, které je zabudováno ve stavbách již několik let.
Tesaříci (Cerambycidae)
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus)
Jedná se o nejvýznamnějšího technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Brouk má ploché černé tělo, dlouhé až 25 mm. Na štítu jsou viditelné dvě lesklé skvrny. Na hlavě je poměrně výrazné, více či méně husté tečkování. Na rozdíl od jiných tesaříků má poměrně krátká tykadla, která nepřesahují polovinu délky těla. Krovky jsou lehce vypouklé, ke konci se postupně zužují. Samička má štít výrazně širší než sameček, ale je poněkud menší a má kratší tykadla. Liší se rovněž kladélkem umístěným na zadečku. Dospělí brouci se vyskytují od května do září. Samička žije 3-4 týdny a klade okolo 12 dní celkem 80-200 vajíček. Vajíčka klade do trhlinek dřeva. Z vajíček se vylíhnou larvy. Larva tesaříka krovového je bílá, s hnědavou hlavou, délka larvy postupně roste a před zakuklením činí 19-22 mm. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtí a výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení jsou však nuceny se zavrtat hlouběji a rozrušují tak i dřevo jádrové. Vývojový cyklus je značně rozdílný, co se týče jeho délky, závisí na druhu dřeviny, teplotě prostředí, vlhkosti dřeva a dalších faktorech. Larvy v jádrovém dřevě se vyvíjejí mnohem pomaleji než ve dřevě bělovém a to vzhledem k jeho odlišnému chemickému složení. Doba vývoje kolísá mezi 2-10 lety, obvykle trvá vývoj 3-4 roky. Po ukončení vývojového cyklu se brouk zakuklí těsně pod povrchem dřeva. Výletové otvory dospělých brouků jsou elipsovité o rozměrech 5-6 x 3-4 mm. Vývoj larev může probíhat v krovech, trámech, ve skladovaném dříví, v plotech, v nábytku, podlahách, telegrafních tyčích atd. Tesařík krovový přednostně vyhledává starší neodkorněné dřevo, čerstvě poražené dřevo napadají jen vyjímečně.
Tesařík fialový (Callidium violaceum)
I v tomto případě se jedná o technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Dospělí brouci jsou modře až fialově zbarvení, nohy, zadeček a tykadla jsou hnědá. Tykadla ani u samečků nedosahují délky těla. Brouci se rojí hlavně v květnu a červnu. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, které vyžírají v povrchové běli celé plochy a později se zavrtávají hluboko do dřeva. Larvy jsou bílé, hlava je rovněž bílá s pigmentovaným černým předním okrajem. Délka dospělé larvy je přibližně 25 mm šířka 6 mm. Těsně před zakuklením se chodbičky larev obracejí k povrchu. Výletové otvory dospělých brouků obracejí k povrchu. Výletové otvory dospělých brouků jsou rovněž elipsovité, ale poněkud menší než u tesaříka krovového 4-6 X 2-3 mm. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale narozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo.
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)
Tento druh tesaříka nenapadá opracované dřevo, napadá především starší nemocné stromy. Pro zabudované dřevěné konstrukce představuje tedy menší nebezpečí než tesařík krovový a fialový. Dospělí brouci jsou velcí 25-50 mm. Je celý černý, krovky jsou ke konci červenohnědé, lesklé. Vyskytuje se od května do července. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, které nejprve hlodají v odumřelé kůře. V kůře přezimuje a teprve ve druhém roce svého vývoje larva začne vyžírat lýko i bělové dřevo. Vývojový cyklus většinou 3 roky. Požerkové chodby larev jsou poměrně široké. Tesařík obrovský způsobuje méně technické škody, protože vyžírá dřevo až dovnitř a silně napadené stromy lze využít pouze na palivo.
Tesařík skladištní (Phymatodes testaceus)
Dospělí brouci jsou velcí 6-17 mm, zbarvení je velmi variabilní. Tykadla samečků jsou zřetelně delší než tělo, u samiček jsou kratší než tělo. Brouci se rojí v červnu a červenci. Samičky kladou vajíčka do uhynulých nebo hynoucích dřevin, tesařík skladištní tedy rovněž nenapadá opracované dřevo. Larvy se vyvíjejí nejprve pod kůrou, v lýku a později pronikají i do dřeva. Tesařík skladištní je hojný ve skladech, kde napadá neodkorněné dřevo. Vývojový cyklus trvá přibližně rok. Ve dřevě se rychle rozmnožuje a hlodá ve dřevě tak dlouho, až jej mění na prach.
Tesařík smrkový (Tetropium castaneum)
Dospělí brouci jsou velcí 9-18 mm. Tělo mají ploché. Základní zbarvení je černé s hnědými krovkami, je však velmi variabilní. Larva je mírně sploštělá, světle zbarvená. Dospělá larva měří 15-25 mm. Ani tesařík smrkový nenapadá opracované dřevo a zabudované dřevěné konstrukce, napadá však pokácené neodkorněné dřevo i oslabené nemocné stromy. Brouci se v přírodě vyskytují po celé léto. Z nakladených vajíček se vyvíjejí larvy, které se rychle prokoušou do lýka, kde vytváří nepravidelné široké chodbičky vyplněné drtí. Vývoj larev je velmi rychlý, trvá méně než jeden rok, přestože se přes zimu zastavuje. Výletové otvory dospělých brouků jsou široce oválné. Stromy napadené tesaříkem smrkovým zvolna odumírají a výrazně se snižuje výtěžnost řeziva.